Závěrečný sraz

Severní Čechy

    Na říjnový víkend 24. a 25. října rosnička předpovídala hezké počasí a tak předseda vyhlásil srazovou pohotovost. Po konfrontaci názorů na cíle výpravy bylo rozhodnuto o výletě do severních Čech. Za místo srazu bylo stanoveno parkoviště u zámku v Zákupech.

    Páteční večer proběhl ve znamení veselého posezení v místní restauraci, vyspinkali jsme se hned pod zámkem a v sobotu ráno, kdy dorazila poslední nahlášená čtvrtá posádka, jsme zámek navštívili. Mladý průvodce oplýval bohatými znalostmi a tak prohlídka zámku trvající dobře přes hodinu byla poutavá. Po prohlídce jsme se prošli zámeckým parkem a zamávali velkému hnědému méďovi, který tam žije. A protože sluníčko už konečně zvítězilo nad mlhou, navázali jsme krátkou procházkou městem a poobědvali v již známé restauraci. Následoval přesun bydlíků k Pekelným dolům. Je to vyhlášený jeskynní motorkářský bar. V podzemních prostorách bývalé německé továrny na letecké kanóny se nachází bar, stolky, sezení v čalouněných sedacích soupravách. Motorky zajíždějí dovnitř až k baru. Po prohlídce této výjimečné atrakce jsme zvolili malou procházku mezi pískovcovými skalami s čundráky pod převisy nebo v četných jeskyních a ti pozorní našli i houby vícekrát jedlé. Další zastávkou byla obec Noviny pod Ralskem, kde říčka Ploučnice protéká dvěma tunely. Na tomto malebném místě jsme byli překvapeni hloubkou kaňonu této říčky. Začalo nám kručet v bříšku a tak jsme odjeli do vesničky Zahrady, zaparkovali u penzionu Vlčárna a šli vyzkoušet kuchyni doporučenou Zdeňkem Pohlreichem. Nebylo to špatné a trochu se něco vypilo. Tady nás dohonila naše členka Veronika Cupáková se synem Tomášem, aby nás na celý večer potěšila svou návštěvou.

    V neděli dopoledne jsme absolvovali výstup na blízkou Vlčí horu s rozhlednou, byl trošku mlžný opárek, ale výhled do kraje nás uspokojil. Když už jsme byli tak blízko, zajeli jsme na oběd do klubu již známé restaurace v Doubici. Jídlo a obsluha perfektní a galerie dřevěných soch se proti minule velmi rozrostla. Množství roztodivných ze dřeva vyřezaných tvorů a bytostí jsme obdivovali na každém kroku. To už byla neděle odpoledne, takže nezbývalo, než se rozloučit a rozjet se každý do svého domova.