Ve dnech 24. -  28.října jsme využili státního svátku a rozjeli se až na samý okraj západních Čech do Františkových Lázní. V sobotu 25.října dopoledne jsme již byli v plné sestavě – 14 posádek, sluníčko se prodralo skrz mlhu a tedy nic nebránilo k uskutečnění prvního cyklovýletu. Cílem byla přírodní rezervace SOOS, kam jsme po nutném občerstvení v Selském dvoře zdárně dorazili. V SOOSu  to bublalo, syčelo, louku zaplavoval minerální pramen, který jsme ve víře z vyléčení všech neduhů hltali ze špinavých dlaní. Součástí prohlídky bylo muzeum s expozicí vývoje živočichů od prvopočátku zrození živoucích organismů. Kdo by to byl řekl, že ta potvora v ulitě s mnoha chapadly je třeba náš prapraprapra…..dědeček. Abychom se s touto úvahou dobře duševně vyrovnali, spořádali jsme večer několik hrnců svařeného vína v improvizovaném bufáči pod širým nebem, který operativně vystavěli naši moravští přátelé. Příjemný byl i večerní ohýnek, u kterého se dlouho do večera diskutovalo o všem možném.

            V neděli v obvyklý čas byl odstartován peleton cyklistů, který tentokrát vyrazil na nedaleký hrad Seeberg. Malebný hrádek skrýval mimo jiné moc hezky  graficky zpracovanou historii lidstva postupně znázorněnou na desítkách obrazů. Večerní posezení v klubovně a vzniklá diskuze chvílemi připomínaly náš parlament s hašteřením politických stran, ale jelikož jsme parta oddaná pohodě a přírodě, tak se žádná defenestrace nekonala a zvítězily neochvějné hodnoty jako je dobré jídlo, pití a zpěv.

            V pondělí se nám už sluníčko schovávalo, přesto skalní cyklisté odjeli na Komorní hůrku šťourat do sopky, která v Čechách soptila jako poslední. Sopka na naše provokace nereagovala a tak jsme zvolili návštěvu samotného lázeňského města. Každý vstřebával léčivost zdejších pramenů po svém a komu to nestačilo, cirkuloval ve vodních atrakcích pěkného aquacentra. Některé dámy podrobně zkoumaly známou sochu Františka, takže jestli je pověra pravdivá, můžeme se těšit na přírůstky v několika posádkách. Plnohodnotně strávený den jsme zakončili posezením v místní restauraci.

            Vytrvalý déšť hrozil  potopou světa a tak se v průběhu úterý řadily po párech zástupci všech druhů v KPP před svými karavany aby se zachránily přejezdem na zpevněný terén a posléze odjezdem domů. Zvláštní uznání patří našim přátelům z Moravy, kteří to na sraz měli opravdu daleko a přesto svoji účastí podpořili možná poslední sraz v roce 2008.